Po shlédnutí a invektivním okomentování všech dílů televizního seriálu Ano, šéfe! jsem dospěl k přesvědčení, že mám kuchařskou profesi alespoň po teoretické stránce zmáknutou. Zaskočit za Gordona bych asi nemohl, ale složitější domácí pokrm by pro mě měl být hračkou. Seknout flákotu na porycht přece není žádná věda.
Poté, co jsem si nedobrovolně zahrál hlavní role v několika melodramatech a tragédiích na jevišti před kuchyňskou linkou, si však musím zodpovědně přiznat, že ze mne dobrý kuchař nebude. Vzhledem k příliš volnému výkladu slova „špatný“ by mě dokonce někteří ukvapenci zařadili i do této kategorie. Není to sice status, který bych si vytetoval na hruď, ale objektivní smíření se s vlastními dovednostmi mi dává jistou výhodu. Výhodu nebýt vázán přehnanými očekáváními, ať už ze strany své či strany potencionálních strávníků. Nerozladí mě nedůvěřivé pohledy na pokrmy nezvyklých konzistencí, nevěrohodné přetvařování u prvních soust, ani vyčítavé kňučení psa, který vyhodnotil obsah misky jako nehodný jeho formátu. Přitom žere hovna.
Vařit mne baví a že se výsledek často nedá pozřít na tom nic nezmění. Jako rybář, který úlovek propustí zpátky do vody si i já užívám samotného procesu.
Na mou obranu nutno dodat, že drtivá většina receptů, podle nichž se řídím, není diletantům nakloněna. Ošlehaní kuchtíci hází termíny bez sebemenší snahy je dál vysvětlit. Jak by se vám líbilo, kdybyste si chtěli jen tak pro radost umlet mouku na chleba a profesionální mlynář by vám sepsal návod začínajcí slovy: „Koukolníkem vyčistěte zrno, pak uvolněte mlýnské kolo na střední vodu…“ ?
Pisálci receptů by se možná měli méně chlubit svými znalostmi a více se ohlížet na ty vařečkou nepolíbené. Jak bych mohl například tušit, že nastrouhat citronovou kůru znamená pouze její žlutý povrch? Že když přidám i bílou slupku bude celé jídlo hořké jak grepový tonik na chmelu? Co znamená prosít mouku? Vždyť je to jen mouka, od čeho je potřeba oddělit a proč vlastně, když beztak sítem propadne? Co znamená utřít máslo? Vždyť mokré není… Nemám si vzít slovník, když je to samé blanšírovat, legírovat nebo macerovat?
Nemůže za mé neúspěchy mnohdy jen chyba v komunikaci?
Proč, i když se přesně řídím návodem, výsledek nevypadá jako na fotografiích?
PRO tipy:
Černé spálené hrnce a pánve je jednodušší vyhodit než umýt.
Smaže na sádle, protože je zdravější. Až potom, když se vám jídlo připaluje a nevíte co s tím, zalijte studeným olejem.
Nádobí, které se rozbije, je stejně k ničemu, když se špatně drží a vypadává.
Nepodceňujte výběr hudby k vaření. Pro hořké chutě volím Rammstein, když chci něco lehkého, pouštím funk.
Jednou se mi ale opravdu zadařilo. Nejen, že jsem krmi díky její bobtnavé tendenci do záchodu málem ani nespláchl, ale vůně spáleniny se nesla naším příbytkem ještě dlouhé týdny. Jídlo do hajzlu tak sedlo, že bych se o recept prostě nemohl nepodělit. Bohužel není možné zapsat pouze strohý postup, protože není jisté co z mého počínání mělo na kvality pokrmu rozhodující vliv. Proto popíši přesný popis provedených úkonů, podle nichž by mělo být možné kulinářský zážitek rekonstruovat.
Vařit budeme Hovězí po Burgundsku. Uvědomíme si, že jsme nekoupili víno a mrkev, na poslední chvíli si záměr rozmyslíme a zvolna přejdeme na Hovězí uherský guláš z trouby.
- Příprava není důležitá. Recept se mnohdy mění za pochodu a některé nakrájené suroviny bychom třeba ani nevyužili, což je škoda. Lepší je zůstat připravení na vše, co přijde.
- Začneme s přílohou. Zvolíme malý hrnec, do kterého se snad brambory vejdou. Za větší, až bude vařící voda přetékat, vyměníme později. Oficiální vítěz nejlepšího bramborového salátu doporučuje vařit brambory ve slupce s kilem soli (ano, kilem). Pokud prý není slupka porušená, sůl se skrz nedostane a brambory budou olejové a vynikající. Takže jdeme na to a až v praxi zjistíme, že v tak slané vodě se brambory ani trochu neponoří, vypadávají z hrnce a voda zaplavuje varnou desku. Až bude po všem a voda vyschne, zanechá na sporáku krásný solný útvar, kterým by se schopný fotograf mohl chlubit na Instagramu.
- Osmahneme prsa. Zprudka. Tak zprudka, že nás agresivní vyprsknutí rozpáleného oleje zaskočí a ve strachu že maso spálíme hezky odtrháváme od pánve a nedopečené otáčíme. Přidáme celer, cibuli a česnek. Maso se smaží rychle, nestíháme krájet, cibuli proto pouze rozčtvrtíme. Pokud bude čas, dokrájíme za pochodu.
- Chystáme se přidat drcený pepř, ale předtím zakopneme a vysypeme sáček do prostoru. Provoníme tak pracoviště příjemně dráždivým aromatem. Pepř nahradíme drceným novým kořením nebo něčím jiným podobné barvy.
- Zapneme troubu. Po krátkém zvážení do pánve přidáme chilli, které nemůže chybět v ničem. Nezapomeneme si sáhnout do oka a strávit deset minut pod tekoucí vodou, aby se maso stihlo krásně orestovat.
- Zatímco pánev prská a úroveň stresu stoupá, uvědomíme si, že nemáme lilek a tak googlíme, čím jej nahradit. Nenajdeme nic, maso se pálí a tak přihodíme okurku. Rozdílu si beztak nikdo nevšimne.
- Trouba už je předehřátá. Prudce otevřeme dvířka, až nám horký vzduch popálí tvář. Nadáváme. Není třeba špinit další nádobí, maso vložíme i s pánví dovnitř.
- Nejlepší trouby pečí jen z jedné strany a pokud i vy takovou disponujete, pánev uvnitř neotáčejte. Maso se nám udělá krásně jen z jedné strany.
- Zjistíme, že přecijen máme trochu vína, i když růžového a dlouho otevřeného. Vínem se nikdy nic nezkazilo, i Ježíš ho pil a kolik lidí nakrmil. Chrstneme ho tam taky.
- Zatímco se všechno hezky vaří a peče je dobré přijít s nějakou neodkladnou záležitostí. Mě kupříkladu zavolalo PPL, že je s balíkem před domem. Běžel jsem tam, a když za dvacet minut auto přijelo, zásilku převzal a ještě se s řidičem zakecal.
- Nakonec už jen spotřebiče povypínáme, pořádně vyvětráme plastový kouř z připáleného madla pánve a Burgundský guláš z trouby vyhodíme do záchodu. Pokud nepůjde spláchnout zaléváme slanou vodou a vhazujeme nedovařené brambory, dokud jej do trubek neprocpeme.
- Pokud nám přitom vyhládlo, dorazíme se tekutým chlebem. Dobrou chuť!