„Neměl jsem tuhle práci brát,“ pomyslel si už snad popadesáté Karlo. Pochod křovinatým hvozdem pro něj nebyl ničím neobvyklým – jako průvodce, lovec či ozbrojený doprovod se tu živil už několik let – ale pořád měl před očima umírajícího Marka. Hladový šavlozubý vlk je nebezpečný za každých okolností a oni se nechali překvapit ráno, když sklízeli tábořiště.
Nebezpečí si uvědomili vlastně až ve chvíli, kdy predátor zabořil tlamu do Markova břicha; byl zřejmě hodně hladový nebo něčím rozzuřený, protože se trháním oběti zabýval o pár okamžiků déle, než bylo potřeba. Karlo tak měl čas na útok ze strany, a i když nebyl jeho výpad mečem nijak zvlášť silný, podařilo se mu rychlým spodním sekem otevřít šelmě celý bok. Ta se po mladíkovi ohnala, ale dost slabě a čelisti jí sjely po lovcových kožených nátepnících. Karlo kontroval bodnutím po chňapající tlamě a více méně šťastným úderem vlka dorazil.
Marka tím ale nezachránil. Mladý lovec věděl, že se mu o kňučícím a pokáleném kamarádovi s roztrhaným břichem bude zdát ještě dlouho. A jen malou útěchou mu bylo, že Markovy úplně poslední minuty byly snesitelné, protože mu technomág píchnul do žíly pomocí starobylé injekce nějaký tišící lék.
Technomág George… To on je před dvěma dny najal jako průvodce. Nemluvný čtyřicátník, s tmavými krátkými vlasy a plnovousem, o hlavu vyšší a zároveň hubenější než pomenší rozložitý Karlo. Zjevil se v praktickém hnědozeleném oblečení, s opaskem plným podivných nástrojů, kvalitně vypadajícím samostřílem a objemným batohem. A v kondici, která prozrazovala, že patří spíš k aktivním hledačům starobylých technologií, než k pobledlým vědátorům zavřeným v dílnách a pracovnách…
Více na: https://www.nevsedni-svet.cz/rapid-fire/
Zdroj: Rapid Fire – Nevšední Svět
#povidka