Předmluva Bojová umění jsou něco, čemu jsem pozornost nikdy nevěnoval. Nikdy jsem nebyl popudlivý, konfliktní, ani v opilosti agresivní. Jsem spíš obrazovkový typ, násilí já rád jen v hypotetické rovině smyšlených scénářů. I když dívat se, jak Jackie Chan, Keanu Reeves nebo Tony Jaa dává protivníkům na frak je silně uspokojující, být na jejich místě…
Rubrika: Vzešlo z pera mého
Občas si od Wordu odpočinu Wordpressem
Deník čtenáře: Sama mezi indiány, Chlapec v bílé místnosti
Předmluva Cestování je bezesporu ten nejefektivnější, nejzábavnější a nejodvázanější způsob poznávání. Ne nadarmo se posílal Honza do světa na vyučenou, ne nadarmo jsou někdy v běžné řeči slova jako světaznalý a zcestovalý myšlena jako synonyma ke slovům učený nebo inteligentní. Vše nové, co zažijeme a objevíme, rozšíří řadu vzorků našeho interního porovnávacího aparátu, rozšíří naše…
Deník čtenáře: Dumasův klub
Předmluva Znáte ten pocit, když vás dobře napsaný příběh pohltí? Když nemůžete odolat otočení další stránky? Když máte bolavé a unavené oči tak, že musíte deset vteřin mrkat, abyste mohli pět vteřin číst? Řekl bych, že ano. Dobré knihy milují všichni. Vůbec nečtou jen ti, kdo na ně ještě nenarazili. Ti, kteří netuší, že představivost…
Deník čtenáře: Hon na lovce – G. R. R. Martin, G. Dozois & D. Abraham
Úvod z jiného soudku Také míváte pocit, že je jen otázka času, než vše půjde k čertu? Když jste konfrontováni s bezskrupulózním jednáním potentátů, s korupcí, neudržitelnou ekonomikou, drancováním životního prostředí či stále větší mocí, jež si uzurpuje jen pár stále větších firem? Také cítíte, že se řítíme k okraji propasti – když už ne…
Deník čtenáře: Řeka zmrtvýchvstání – P. J. Farmer (a jiné)
Ti z vás, kdo právě čtete, kdož jste učinili rozhodnutí, čemu v přeplněném kyberprostoru věnovat čas a trmácíte se sem až z dalekých webových vyhledávačů a sociálních sítí, tak jistě nečiníte proto, abyste se potěšili pohledem na mou fotografii (a pokud ano, lichotí mi to, ale už to nedělejte). Pravděpodobně jste přišli hledat obsah, další…
Čtenářský deník: Volání divočiny – Jack London
Ač mám Jacka Londona rád, do většiny jeho děl se mi nikdy moc nechtělo. Dobrodružné romány z klondiku a jejich anotace nebyly něco, co by mne nějak blíže lákalo. Román z pohledu psa Bucka nebyl výjimkou a opravdu bych neměl důvod po něm sáhnout… ale protože se má vlastní kniha, na které teď pracuji, odehrává…