Nezáleží jen na tom, kolik toho sníme, ale i na tom, kdy to sníme. Makarony, biftek nebo zmrzlina: jejich vliv na naši váhu, ale i krevní testy nejsou nikdy stejné, jestliže je konzumujeme k snídani, k obědu nebo k pozdní večeři, píše deník La Repubblica.
Vědci zkoumali různé skupiny myší, které měly buďto volný přístup k potravě, nebo byly krmeny v přesně stanovených intervalech. Pouze u těch myši, které byly nuceny žrát v omezeném čase (12 hodin během dne), se snížila hmotnost, a to bez potřeby snižovat množství zkonzumovaných kalorií.
„Aplikujeme-li náš výzkum na člověka, ukazuje se, že dieta je úspěšná jedině tehdy, když přijímáme potravu během dne, když jsme v bdělém stavu a aktivní,“ uvádí koordinátor výzkumu Joseph Takahashi z amerického Southwestern Medical Center.
Skupina myší, kterým byla nasazena dieta, si udělala z nouze ctnost a snědla všechnu svou potravu v omezeném časovém úseku. A zároveň k velkému překvapení vědců se více pohybovala a běhala v kolečku pro křečky, které nikdy v klecích nechybělo. A jejich krevní testy byly téměř dokonalé.
Cirkadiánní rytmy regulují nejen cyklus spánku a bdění, vyplavování hormonů nebo takové hodnoty, jako je krevní tlak. Ovlivňují rovněž metabolismus, způsob, jak konzumujeme kalorie, jak pomocí inzulínu spalujeme cukry, ovlivňují činnost jater a funkce enzymů, populaci bakterií ve střevech a dokonce tukové buňky v tom, jak jsou více či méně připraveny k tomu, aby byly spalovány. Jestliže jíme v souladu s tímto rytmem, umožňuje nám to, abychom trávili jídlo s menšími problémy.
To pochopili již staří filozofové a lékaři. Například středověký židovský filozof a lékař Maimonides radil: snídat s králem, obědvat s princem a večeřet s rolníkem. To se v podstatě shoduje s tím, co radí dnešní lékaři. Kalorie zkonzumované ráno zasytí více, než jsou-li snědeny večer: déle po nich nemáme pocity hladu.
Více na:
Zdroj: Vědci bourají mýty: Je úplně jedno co jíme. Podstatné je něco jiného | EuroZprávy.cz
#věda #technika