K této knize jsem se dostal zcela náhodou, nic jsem od ní nečekal, ale zaujala mě od první věty. Číst mě ji bavilo a to je to hlavní, co bych chtěl vytáhnout – a to hlavní, o co by čtenáři mělo jít.
Neubráním se ovšem menší výtce. Všechno do sebe na konci zapadlo a bylo vysvětleno, až na to, jak Písečný muž oběti unesl. Jak to provedl, aniž by po sobě zanechal jedinou stopu. “Stopy končily pět metrů od auta a poté jako by se po ženě a dvou dětech zem slehla. Policisté prohledali každou píď.”(parafráze). Nevím sice, jak ve skutečnosti pracuje kriminálka (natož ve Švédsku), a možná jsem až příliš zmasírovaný všemi těmi pořady a knihami, ale přijde mi, že unést rodinu bez zanechání jediné stopy po boji či od pneumatik (atd.), je téměř nemožné.
Pokud se nemýlím, tak se jedná o celkem zásadní chybu, protože to byla jedna z velkých záhad (a tato schopnost propůjčila mysteriózní tvář záporným hrdinům – a jen díky ní vodili tak dlouho kriminalisty za nos). To mi tam trochu skřípalo a těšil jsem se, jak se únosy na konci vysvětlí.
Mimo to však nemám co vytknout, naopak musím pochválit tempo a neklesající napětí, které mě sotva nechalo knihu odložit.
Hodnocení: 4/5
Databázeknih: https://www.databazeknih.cz/knihy/detektiv-joona-linna-pisecny-muz-163847