Voda, životodárný prvek, pokývá tři čtvrtiny povrchu Země. Před 4 miliardami let v teplých oceánech začíná evoluce života. Ačkoliv by to tak být nemělo. Slunce, které tehdy vychází na oblohu, je příliš mladé a chladné, než aby ohřálo Zemi. Otázka mdlého Slunce trápí přední světové vědce už od 60. let a řešení je několik.
Kdybyste odcestovali strojem času do doby před 4 miliardami let a podívali se na nebe, překvapilo by vás nanicovatě bledé Slunce zářící na obrovský předpotopní oceán. Což je problém, protože tyto dvě věci se z hlediska vědy navzájem vylučují. Slunce, jako běžná hvězda hlavní posloupnosti, vypouští ke svým planetám s přibývajícím věkem a postupující termojadernou reakcí stále více energie. V počátcích, když se vaří polévka života, však jeho teplo nedokáže zahřát pozemský kotlík na kýženou teplotu a zabránit mu, aby se proměnil ve sněhovou kouli. Geologické nálezy krystalů zirkonu v prehistorických sedimentech však existenci prvního oceánu dokládají poměrně jasně. Astrofyzikové Carl Sagan (1934-1996) a George Mullen na tento nešvar upozorňují v roce 1972. Když však ne Slunce, co udržuje oheň pod kotlem, než je polévka s prvními aminokyselinami a organismy hotová?
…
#věda #technika
Zdroj: Paradox slabého slunce a nehostinná planeta. Záhada vzniku života na Zemi. – Nevšední Svět