Představte si, že máte každý den čas na to sednout si k počítači, ponořit se do svého světa a psát. Stránky rychle přibývají a za pár dní máte hotovou povídku nebo dokonce pár kapitol nového románu. Je to utopie? Já jsem si dlouho myslela, že ano. Ale pak jsem se to rozhodla změnit.
Můj experiment začal před rokem a třemi měsíci. Tehdy jsem se odhodlala psát každý den. Jak to dopadlo, co mi to dalo, vzalo a co z toho můžete vzít vy? Pohodlně se posaďte a jdeme na to!
Zn.: Koupím čas
Jednou z věcí, na kterou si mí píšící známí stěžují snad úplně nejčastěji (kromě toho, že nemohou sehnat nakladatele), je, že nemají psaní. Hlavu mají plnou nápadů, ale chybí prostor na to dát je na papír. Já jsem na tom byla stejně.
Když byla volná chvilka, snažila jsem se psát. Jenže když máte jen dvacet minut, tak ani nemá cenu otevírat Word, že? Alespoň tehdy jsem si to myslela. A bylo dost mrzuté, že volných večerů nebo víkendových odpolední jsem na psaní měla opravdu málo. Když už nějaké volno přece jen bylo na obzoru, vždy se našla spousta neodkladných věcí, které bylo potřeba udělat.
#tvurcipsani
Více na:
Zdroj: Jak si najít čas na psaní každý den [roční experiment]