„Kupovat knihu je jako zamilovat se. Číst ji je jako lásku provozovat. A psát ji, jako točit porno.“
Občas si od Wordu odpočinu Wordpressem
Kaji se za pochyby u předchozí knihy. Zpětně chápu, že jejím jediným nedostatkem bylo rozhodnutí rozdělit celek do dvou dílů. V kuse by byl příběh celistvější a návaznější – i když by to byl asi pořádný fascikl. V knize druhé už šlo do tuhého, dočkali jsme se očekávané akce a kruh se začal uzavírat….
Dobrovolně bych se do space opery nepustil. Tento subžánr jsem mohl odhadnout už pohledem na obálku, ale dobře, že mě odhadování ani nenapadlo. Přišel bych tak o povedený román, kde lodě, vesmír a planety hrají pouze kulisy. I když „pouze“ v tomto případě nevymezuje kvalitu, spíš roli. Svůj svět si autor promyslel a přesvědčoval…
Nemohu se rozhodnout, jestli se mi víc líbil film nebo kniha. U filmu se mi více zamlouval konec, u knihy detaily a způsob nahlížení hl. hrdiny na svět. Ale je to asi jedno. Jak kinematografický, tak literární zážitek byl nezapomenutelný. Zdroj: Klub rváčů – Chuck Palahniuk | Databáze knih
Tak tohle teda ne. Zvládl jsem to do dvou třetin, ale masochismu už bylo dost. Oliver je nesympatický, hysterický, nevyrovnaný blb. Bohužel se mi zdá, že ne úmyslně. Autor si zřejmě vymyslel, že z něj udělá uznávaného vojenského velitele, ale pak, jako by se bál opakovat uvozovací sloveso „řekl“, to bylo samé: „blekotal“, „zaraženě…
Když jsem minule dočetl Šlechtu, říkal jsem si: Píše docela dobře… ale něco tomu chybí. Po nějaké době jsem narazil na Válečnou lest a verdikt je naprosto stejný. Docela dobré, ale… Povídky jako by byly seřazeny od nejlepší po nejhorší. Zatímco z té první jsem byl nadšený, u té poslední jsem trpěl. Rozdíl v kvalitě…
Daleká budoucnost, vesmír a cizí rasy… téma, které mne snad ani nemůže zklamat. K tomu všemu z pera velkého A. C. Clarka. Čekal jsem dost a z větší části jsem to také dostal. Ale tempo událostí v příběhu bylo na můj vkus až příliš vysoké. Je pravda, že formě a obsahu sedlo a že díky…