Tvůrci – Nevšední Svět

Domovský přístav Phobos se už dávno ztratil mezi hvězdami, nakonec i samo Slunce zůstalo daleko vzadu coby pouhý jasný světelný bod. Kosmická loď Stephen Hawking nabrala plné cestovní zrychlení, vibrující hukot Casimirových turbín téměř neznatelně, ale přesto všudypřítomně prostupoval celým trupem.

Přestože do vstupu chyběly ještě tři dny palubního času, na můstku panoval čilý ruch. Navigátor s výrazem nejvyššího soustředění aktualizoval trajektorii podle nejnovějších údajů vyslaných sledovacími sondami, technici se věnovali kontrole systémů, a nepřístupně se tvářící kapitán právě kohosi komandoval prostřednictvím vysílačky.

Nezdálo se, že by někdo věnoval pozornost muži, který vystoupil z výtahové kabiny. V kostkované košili a šedých kalhotech sem mezi hemžící se uniformy příliš nezapadal, ostatně díky rozevláté kštici a plnovousu by nezapadal ani na mnoho dalších míst. Rozhlédl se po můstku, kde byl očividně poprvé, poněkud nejistě. Nakonec si povšiml jiného civila, který posedával v křesle poblíž výtahu a soustředěně cosi studoval na přenosném monitoru.

„Promiňte,“ oslovil ho, „kapitán asi nebude mít čas…?“

Tázaný vzhlédl od monitoru. Byl oblečen ještě ležérněji než jeho protějšek, v džínách a tričku, ačkoli – přinejmenším na pohled – vypadal o něco starší.

„Co? Aha, kapitán? No, abych pravdu řekl, zrovna na něj taky čekám.“

Vousáč na sedícího pohlédl pozorněji: „Pardon, že se tak ptám, ale neviděl jsem vás už někde?“

„Bohužel,“ ušklíbl se, „je to docela možné.“

„Proč bohužel?“ zajímal se.

„Jistou dobu jsem byl v jednom kuse v holovizi, ale nebyl to zrovna ten typ publicity, o který by člověk stál, jestli mi rozumíte…“

„Počkejte… nejste vy ten fyzik…?“

„Trefa. Larry Torgensen, moje jméno vám asi bude povědomé.“

„Já jsem Richard Laird, astrobiolog,“ představil se vousáč a nejistě podal fyzikovi pravici.

Když zjistili, že kapitán je stále plně vytížen, pokračoval Torgensen v rozhovoru.

„Kampak cestujete?“

„Aldebaran B II. Koneckonců proto potřebuju mluvit s kapitánem. Můj tým tam bude nakládat nějaké vzorky… Jinak moje specializace je plasmový život…“

„To existuje?“ podivil se fyzik upřímně.

„No, to právě se snažíme zjistit…“

„Aha.“

„A kam máte namířeno vy?“

„Nějaký filozof řekl, že cílem je cesta. To je i můj případ.“

Astrobiolog vypadal, že se mu rozsvítilo – konečně Torgensena zařadil.

„Aha, vy jste přes ty červí díry…“

„Přesně tak. Konečně, po všech těch tahanicích, jsem se dostal na loď, abych mohl provést měření přímo in situ. Ale skoro dva roky mi trvalo, než jsem sehnal prostředky…“

Laird se podivil: „Myslel jsem, že hyperprostorová fyzika je momentálně na výsluní…“

Torgensen pokýval hlavou: „Přijde na to. Když vás protáhnou médii, a získáte nálepku kontroverzní fyzik, tak můžete jít tak leda do cirkusu, ale ne dělat vědu… Druhou šanci jsem dostal, až když nezávislá data ukázala, že bych mohl mít pravdu…“

„Myslíte, že v hyperfyzice je ještě co objevovat?“

Torgensen se zasmál: „To je přesně ono. Všichni si myslí, že když to používáme, víme o tom všechno… Jenže stávající teorie je čistě popisná… a hlavně tak docela nefunguje, aspoň si to myslím. Mimochodem, vy už jste někdy letěl?“

#povidka

Více na:

Zdroj: Tvůrci – Nevšední Svět

avatar
2000