Recenze: Norské dřevo – Haruki Murakami

Norské dřevo

 

Kdyby mi někdo shrnul, o čem kniha je, nikdy bych ji neotevřel. “Neobyčejně vyprávěný obyčejný příběh” nezní zrovna jako super šlágr.
Ale to by byla škoda, protože kupodivu je.
Sám nedokážu pořádně říct, co mě tolik uhranulo, ale asi to bude styl, jakým autor píše. Tak lehce, svižně a pozoruhodně výstižně, až se to stává návykovým.
Jako brambůrky – dáte si jednu a i když zbytek schováte, na jazyku vám neustále lpí ta chuť… která vás nakonec stejně donutí dát si další.

Příběh se nesl na jakési zádumčivé vlně, ale zároveň dokázal ukázat i syrovou realitu všedního života. Ačkoliv jsem doufal, že se zase objeví Extrém, (toho jsem měl rád), jako on i další postavy beze stopy mizely, stejně jako ve skutečném světě.

Na to, jak moc odlišný žánr od mé obvyklé četby tohle je, se mi to četlo překvapivě krásně. Až budu mít někdy příště chuť pohroužit se do mělkých vod melancholického přemítání, sáhnu po dalším Murakamim.

Hodnocení: 4/5
Databázeknih: https://www.databazeknih.cz/knihy/norske-drevo-1752

avatar
2000