ESEJ 2 – O PSANÍ A TAK

Napsal uživatel petrsimi dne Ne, 17/03/2013 – 20:40.
Psavci mají v hlavě spoustu představ, myšlenek, ti postiženější z nich často i celých světů, které utiskují jejich mozkové závity a nemohou ven. Potřebují se jich zbavit a jednou z možností je se z této choroby vypsat a sdílet svou prokletou imaginaci s ostatními. Existují psavci různých schopností a kvalita toho, co napíšou, závisí v zásadě na třech základních věcech.
  1. Jak moc zábavný, zajímavý a propracovaný je jejich vnitřní svět pro ostatní. Musí být přiměřeně konvenční – tisícistránkový román autisty popisující svůj pokus o komunikaci se stéblem trávy by vás asi nezaujal, i kdyby byl napsaný sebelépe. Samozřejmě i přiměřeně nekonvenční. Konvenčních stále stejných věcí najdete na policích desítky. Utěšeně jich přibývá a často jsou to velmi velmi tlusté svazky. Profesionálové své představy upravují do komerčně nejvýhodnějších podob.
  2. Jak dokonale psavec dokáže svůj svět přiblížit, zprostředkovat. Ani člověk skvěle ovládající všechny nuance jazyka nemá vyhráno, i když formulační schopností jsou podmínkou nutnou, nikoliv postačující. Existuje spousta řemeslných postupů a fint, které klasifikují a porovnávají literární kritikové. Jenomže vždy až po té, kdy je někdo jiný použil, aniž by obvykle měl jejich vzdělání.
  3. Na osobnosti hodnotitele. To je neoddiskutovatelné, protože nikomu se nelíbí všechno. Pokud existuje příběh, o kterém se prohlašuje, že se líbí všem, je perlou, základním kamenem, tvůrcem nového kánonu.. Na druhou stranu podobné opěvování může být často i tím, že je právě „in“ tvrdit, jo! To je super! 
Na internetu a v nejrůznějších časopisech, jsem potkal spoustu mizerných, příšerných a strašných povídek, současně i manuály, jak psát ty dobré. Nesnažím se zde předložit manuál, spíše námět k úvaze, zda psát či nepsat a jak psát. Mám teď na mysli spíše kratší příběhy.
  1. Musíte vědět proč píšete. Motivace založená na ocenění ostatních či v x set korunovém honoráři je nedostačující. Důvod by neměl spočívat ve zjevování velkých zásadních pravd a vznešených idejích, ale v něčem neskonale obyčejnějším. Například: Tyhle písmenka mlátím do klávesnice, abyste všichni čubrněli, až se můj hrdina prodere příběhem na druhou stranu, abyste zírali se zadrženým dechem, báli se o vlastní srdce, mozek

avatar
2000