Drsný spasitel: Adaptace Žambochovy klasiky snad brzy dorazí do kin

V našich kotlinách, myšleno v Česku i na Slovensku, se fantasy a sci-fi filmů rodí jak šafránu. Nebo spíše řečeno jako dvouhlavých kobyl, takže vlastně skoro vůbec. Schválně, zkuste si vzpomenout, kdy jste v kině viděli český nebo slovenský film, který by byť jen vzdáleně připomínal daný žánr? Horko těžko vyškrábnete Probudím se včera s Jirkou Mádlem, kde se cestovalo časem, Akumulátor 1 od Jana Svěráka určitě parametry splňuje, Ikarie XB 1, ale to už je setsakra dávno, a dál? Inu, něco by se asi našlo, ale moc toho nebude. A to šlo ještě o sci-fi kousky, fantasy film se u nás nestačil ani narodit, abychom měli možnost aspoň hořekovat, že už umřel a budeme-li chtít definici zúžit na postapo, dojdeme ke stejné odpovědi. I když první vlaštovku teď poslal aspoň na internet Stream v podobě seriálu Skvrna

V našich podmínkách se tento nedostatek dá svést jednoznačně na tržní prostředí, kdy na podobná díla u nás tvůrci neseženou peníze (neb fantasy a sci-fi je pro filmování žánr náročný). Když už to vypadá nadějně, ukáže se, že jde pravděpodobně o tunel kolosálních rozměrů. Viz kauza Poslední z Aporveru (více ZDE), který definitivně zavře cestu do peněženek producentů dalším, kteří sní o českém/slovenském sci-fi/fantasy spektáklu. Tímto „děkujeme“ Tomášovi Krejčímu. A proto si vše musí udělat nakonec fanoušci sami.

To je i případ adaptace fenomenálního díla Miroslava Žambocha Drsný Spasitel. Kniha popisuje postapokalyptickou vizi zničené země budoucnosti, po které se pohybuje poutník bez paměti, za to s umělým okem a klepetem místo ruky. A možná není tím nejnebezpečnějším stvořením, které se v rozpadlých troskách civilizovaného světa pohybuje. Vampýři a různá monstra nejsou výjimky. Však století válek mezi lidmi a těmito démony dovedlo svět tam, kde je. Včetně České republiky. Hledání vlastní paměti třeba v katastrofou postižených kulisách Ostravska nakonec nabere jiné obrátky, když si bezejmenný vzpomene, kým byl.

Přestože z filmového hlediska se zdá, že jde o velké sousto, nakonec se do něj rozhodl zakousnout nadšenec Jaroslav Šetek. Vystudovaný režisér a podnikatel v reklamní a digitální branži nejdříve oslovil samotného spisovatele, který souhlasil, že za symbolický honorář 1 Kč napíše pro film scénář. K realizaci přesvědčil souputníky z vlastní společnosti, zdatného kameramana Jaroslava Kottinka, střihače Michala Vacka a Lukáše Vrábela a nakonec ještě úspěšně vybral základní rozpočet na Startovači. I tak může vypadat cesta k natočení prvního českého postapo snímku, který se prý zrodil v hlavě režiséra na cestách do školy, které si krátil právě čtením Drsného spasitele.

Při crowdfundingové kampani, která proběhla již před třemi roky, tvůrci poprosili fanoušky o 100 000 Kč, nakonec se vybralo čtvrt miliónu, které jasně ukazují, že o daný žánr zájem mezi lidmi je. Částka to z hlediska náročnosti natáčení není závratná a podle režiséra by na velkém natáčení nestačila ani na catering, ale bylo se od čeho odrazit. Natáčení vybranou částku spolklo za dva týdny, Šetek a jeho tým další práce hradili z vlastní kapsy, ale všechny záběry zdárně pořídily.

Natáčelo se v okolí jejich domovské Jihlavy i kolem Letohrádku svatý Vojtěch, a především v Bratronicích, dějišti populárního postapo festivalu Junktown. Většinu rolí ztvárnili neherci, kamarádi, pomalu i dobrovolníci z řad kolemjdoucích. Výjimkou byl pouze ústřední part poutníka, který získal Aleš Blažej. Bojový profesionál, který sloužil v zásahové jednotce, má zkušenost s thajským i čínským boxem, ve kterých byl i mistrem republiky, a před tím si akční roli vyzkoušel třeba jako mocap dvojník pro hru Mafia II. Do role se nabídnul sám, ale tvůrci i po setkání byli přesvědčeni, že je ten pravý.

Drsný spasitel, který bez nadsázky vzniká na koleně, jde trnitou cestou, která je delší než v případě i násobně větší profesionální produkce. C…

avatar
2000